Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Ostravský astronomický víkend

Ostravský astronomický víkend

Už po sedmadvacáté se setkají příznivci astronomie a kosmonautiky v Planetáriu Ostrava. Zde totiž proběhne další ročník Ostravského astronomického víkendu. Ten letošní je věnován novým aktivitám v oblasti letů do vesmíru. Přednášet budou Jiří Grygar, Dušan Majer, Milan Halousek a na zlatou éru vypouštění prvních československých družic přijede zavzpomínat i jeden z jejich hlavních konstruktérů Ing. František Hruška. 

Místo konání akce: Planetárium Ostrava
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 19.10.2019 od 9:30 – 20.10.2019 do 12:00

127862.jpg

Program semináře:

sobota 19. 10.

9:30–10:00 prezence, zahájení

10:00–12:00 Milan Halousek – Když se Houston nedívá…

14:00–15:45 Dušan Majer – Stanice Gateway u Měsíce

16:00–17:45 Ing. František Hruška – První československé družice ve vesmíru


neděle 20. 10.

9:00–12:00 RNDr. Jiří Grygar, CSc. – Kam kráčí kosmonautika aneb Není všechno zlato, co se třpytí

Planetárium Ostrava zve všechny zájemce! 

 

Anotace přednášek

Když se Houston nedívá…
Létat do kosmu je zodpovědné a nebezpečné povolání - ale i při velkém množství práce si kosmonauti musí najít čas na jídlo, spánek a relaxaci. Co se děje na oběžné dráze, když se řídící středisko nedívá? Jak si kosmonauti připravují oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Jak se myjí a chodí na záchod, a jak se kosmonautům na kosmické stanici spí? A je v kosmu místo třeba i na sex?

Stanice Gateway u Měsíce
Mezinárodní vesmírná stanice nám výrazně rozšířila obzory, ale nebude tu věčně. Mezinárodní partneři se proto již začínají zamýšlet nad jejím nástupcem, který by měl vyrůst v blízkosti Měsíce. Tato stanice by nám měla pomoci připravit se na let k Marsu.

První československé družice ve vesmíru
Československo patřilo k zemím, které dokázaly vyrobit své vlastní družice už v 70. letech minulého století. Tou první byl Magion 1, po něm následovaly další. Co všechno předcházelo vypuštění družic, s jakými problémy se českoslovenští vědci potýkali, jaký byl jejich vědecký přínos a jaký osud měly první československé družice nám svým vyprávěním zprostředkuje František Hruška, který se osobně účastnil vývoje a náročných zkoušek při výrobě družic Magion 2 až Magion 5, včetně prací na kosmodromu.

Kam kráčí kosmonautika aneb Není všechno zlato, co se třpytí
Veřejnost stále vidí za slovem kosmonautika kosmonauty či astronauty a zajímá se pouze o tuto dnes spíše okrajovou součást kosmonautiky. Převratné výsledky však přináší nepilotovaná robotická kosmonautika, jak při dálkovém průzkum Země, tak při studiu objektů Sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru. Špičkové kosmonautické projekty se rodí v agenturách NASA, ESA, čínské CMSA a japonské JAXA. Na vzestupu je i kosmicka aktivita Indie, ale zato Roskosmos prožívá úpadek. Přednáška připomene převratné kosmické projekty nedávno ukončené, ale hlavně ty, které jsou v současné době dlouhodobě aktivní a přinášejí unikátní výsledky. Rozvíjí se i velmi cenná spolupráce mezi výzkumem vesmíru pomocí robotických sond a obřích pozemních aparatur.
 




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Magion 1, Goddard Space Flight Center, Space X, 50. výročí, Novinky, Kosmonautika


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »